(Ne)buďte EKO

Vážení ekologicky smýšlející lidé, občas mě bavíte svými myšlenkovými pochody. Ne, že bych vás chtěl jakkoli demotivovat, nebo snad hanit za to, co děláte, to rozhodně ne, spíš naopak. Rozhodně ale být „EKO“ je zvětší části jen póza.

Zdroj: www.plusbellematerre.com

Proč to píšu – Magazín Práva, článek o ekologickém smýšlení slavných. Myslím, že se v něm mlátí dvě věci. Chovat se EKO a snížit svoji ekologickou stopu. Jaký je mezi tím rozdíl? Se snížením ekologické stopy nemůžu nic než souhlasit. Nikomu se přece nežije dobře ve chlívě.  Chovat se EKO, promiňte, to je jen módní záležitost. Vysvětlím. Všichni zmínění třídí odpad. O efektivitě třídění nic konkrétního, každopádně jakkoli efektivně tříděný odpad je lepší než netříděný. Výhody jsou jasné - snazší recyklace, tím menší spotřeba energie a plochy. Velice cenná myšlenka - je lepší odpad neprodukovat vůbec.

Další téma – biopotraviny. Kupováním biopotravin děláte něco pro své zdraví. Tedy je to alespoň záměr, těžko říct, jak moc to biopotraviny splňují. Jenže co snížení ekologické stopy? Je pravda, že se na biopotraviny neaplikují chemikálie, nebo se alespoň neaplikují v takové míře, jako u hromadné produkce. Ta má ale jedno výrazné plus, a to efektivitu. Na menší ploše vyprodukuje víc potravin za kratší dobu. K čemu tedy je, že se krmíte masem ze zdravé krávy, která běhá na 3x tak větší ploše po 3x delší dobu než kráva hromadně produkovaná? Ano, má chutnější a zdravější maso (zveličuju). Pokud ji záměrně kupujete, chováte se EKO, a to pěkně sobecky, protože jediný prokazatelný přínos biokrávy je váš prožitek, vaše spokojenost, nic ekologického za tím není. Na ekologickou stopu bioprodukce a hromadné produkce se při koupi biomasa nikdo nedívá. Takže pokud kupujete biopotraviny, nezmiňujte se o tom, že žijete ekologicky, žijete totiž jen pravděpodobně zdravě. A pozor, žít zdravě = dožít se vyššího věku = mít větší ekologickou stopu. Omlouvám se, můj humor je prostě černější, než ten váš.

Teď si rýpnu do úsporných žárovek. Úsporné žárovky spoří energii. Ano, poměr příkon a vyzářený výkon je lepší než u klasické žárovky. Z čeho ale taková úsporná žárovka je? Skleněná baňka, luminofor, elektrický obvod, plastový kryt, kovový závit. A z čeho je obyčejná žárovka? Skleněná baňka, wolframové vlákno, kovový závit + ještě nějaká výplň, materiál neznám. Co jsem tím chtěl říct … žárovka má sice větší spotřebu energie na vyzáření stejného výkonu jako úsporná, za to ale její výroba a likvidace stojí méně úsilí, je tam méně technologických kroků, takže se spotřebuje méně energie, a je méně toxická oproti úsporné. Nyní zkuste rozhodnout, který typ svítidla je ekologičtější. Nejde to, pokud o tom uvažujete pouze z hlediska vyzářený výkon a spotřeba energie. Navíc tak myslíte jen na svoji peněženku. Ekologie tady není. Ta by přišla snad až po celkovém porovnání životů obou svítidel – z hlediska materiálu, spotřebované energie těžbou surovin, výrobou, provozem, a likvidací a samozřejmě toxicity. Rozhodně by bylo zajímavé mít tato čísla po ruce, protože by se klidně mohlo stát, že ten rozdíl v nárocích na energii nebude až tak velký, jak si lidé myslí. Vcelku zajímavý bude přechod na LED svítidla, která se skládají z plastového krytu, kovového závitu a el. obvodu a účinnost mají mnohonásobně vyšší než úsporky. Pomineme- li Jevonsův paradox, podle kterého inovace nevedou k úspoře energie, ale naopak k jejímu zvýšení, a to do té doby, než si člověk rozsvítí stejně intenzivně, jako mu svítí Slunce ve dne, LED svítidla budou ekologičtější.

Nakonec jen připomínka k „přestal jsem topit briketami, topím dřevem“. Proč plýtvat stromy, když se dá spotřebovat odpad z dřevovýroby? Je tam opravdu tak velký rozdíl ve složení spalin? Není ekologičtější topit elektřinou, i když to leze do peněz?