Řezník, svoboda a zodpovědnost

Proběhl slavík. Stále ta stejná šaráda ojíněná opět stejným způsobem. Opět nastrojení lidé jako vždy v dobré náladě. Opět hlavní vysílací čas. Při pohledu z mé bubliny je zájem lidí uměle vytvářen, ale ani tato manipulace už nemá účinek jako dřív. Slavík se přejedl. Máme Hvězdy a Talenty. Product placement zatím funguje. A najednou Řezník.

Porcování medvědacs.wikipedia.org

Narazil jsem na něj na internetu už před nějakou dobou. Musím říct, že to, čemu se říká flow, tzn. jak to šlape, má dobré. Texty jsou v mnoha ohledech kýčovité. Objevují se hesla, která bych čekal vyškrábaná ve zdi na veřejném záchodku. Na druhou stranu, ano, umí je poskládat. I když úroveň jazyka je typická pro dlaždiče (omlouvám se dlaždičům, kteří nacházejí zalíbení v krásách češtiny). Tolik k formě. Obsah je undergroundový. Provokující, nelibí, hnusný a špinavý. Tak to ale autor chtěl. Zákon se zmiňuje o propagaci nenávisti, xenofobii, násilí atd., tedy o věcech, které Řezník do svých textů zahrnuje. Nikdy jsem si ale nevšiml, že by k tomu texty měly vybízet. Jsou psány formou vyprávění – popisu. Někomu se to může zdát za hranicí, ale spíše za hranicí vkusu, ne zákona. Veškerá média by totiž musela být posuzována stejně.  Také píší o vraždách, znásilněních apod. Kontext a odezvu Řezníkovy fanouškovské základny pro nedostatek informací raději komentovat nebudu. Každý si může obrázek udělat sám.

Jak jsem psal, obsah je undergroundový. Naprosto nechápu naivitu autora, který s tím, co dělá, hledá v anketě Český slavík uznání. Proboha proč? Pokud je až tak nad věcí, měla by se u něj projevit soudnost. Underground patří do zahuleného klubu, ne vedle sladkých popíkářů, kde i vítězové v kategorii rock prostě hrají pop na elektrickou kytaru. Úspěch v takové soutěži by pana Řezníka neměl vůbec těšit (pokud mu peníze nezačaly vonět víc, než ideje).

Ale pak je tu svoboda. Naprosto vůbec nechápu hysterii kolem jeho vyřazení ze soutěže. Řezník si může v mezích zákona psát, co chce, může se přihlásit do Slavíka, pokud chce, může jít na procházku do lesa, pokud bude chtít. Na co se zapomíná, že i pořadatel se může svobodně rozhodnout, a co víc, může se zodpovědně rozhodnout nepodporovat někoho, o kom si myslí, že může mít špatný vliv na děti, mládež, babičky a dědečky, maminky na mateřské nebo na švadleny ze Zlínského kraje. Pořadatel se tak rozhodnul svobodně i podle zákona. Jeho nevýhodou je, že to není umělec, jedna desetimiliontina naší demokracie, ale zlá, špatná a prohnilá korporace. Většina zpráv celou věc popisuje z pohledu jedince, jakýsi pohled shora mi chybí, nebo mi na něm vadí pochlebovačný tón v současné době tolik oblíbený. Proč se také čertit, když účastník soutěže souhlasil s tím, že má pořadatel právo měnit pravidla a má poslední slovo. A souhlasili i ti, co proti vyřazení Řezníka vystoupili.

Jak jsem se bavil včera se zpěvákem skupiny Fried Ace, je sice hezké vystoupit proti vyřazení interpreta ze soutěže (i když to bylo v rámci pravidel), na druhou stranu, je dobré postavit se za někoho, jehož dílo je možná zajímavé, ale rozhodně ne kvalitní? Cech svobodných Řezníků si přece může svobodně psát, měl by ale také přijmout důsledky a zodpovědnost. Je přirozené, že negativní obsah přináší negativní ohlas. Není tedy třeba bránit svobodu tak zapáleně, a především jednostranně, a ukázat tak svoji zaslepenost.

Řezník na všem samozřejmě vydělal, i když plakal lamači dívčích srdcí Johnymu Machette  na rameni, že mu uplavalo 100 000 kapříků (jak chrabrý to čin). Tak rozsáhlá reklama, ke které se svým příspěvkem na blog samozřejmě přidávám, by stála daleko víc a jistě mu i daleko víc přinese.