Umělá inteligence bude nutně chladnokrevná

7. 12. 2017 8:13:00
Pokrok jde dál. Nekontrolovatelně. Výzkumníci se předbíhají v pokořování limitů. Komerční sféra jejich poznatky ochotně aplikuje. Kdo neinovuje, upadá v zapomnění.

V poslední době se často vynořují různá varování různých lidí před umělou inteligencí. U některých si nemůžeme být jistí, zda se nejedná pouze o část jejich marketingu – třeba u Elona Muska. Ale přidávají se i odborníci z řad vědců, kteří doufám vyházejí z faktů bez příměsi emocí. Něco na tom asi bude.

Jak jistě víte, jednotkou dědičné informace je gen. Je to taková ta kombinace nukleových bází, která říká, jestli budu mít oko modré nebo složené, ňadra, po kterých muži touží, nebo mi půjde učení apod. Potom jsou tu ještě memy. Nevím, kdo tento termín zavedl. Poprvé jsem se s ním setkal v knize Teorie sobeckého genu Richarda Dawkinse. Mem je jednotkou informace, kterou taky dědíme. Nikoli však během rozmnožování, ale takříkajíc ústní lidovou slovesností. Patří tam vzory chování, myšlenky, kulturní zvyklosti ... Nositelem nejsou buňky, ale jedinci – zástupci druhu. Mem tedy nutně nezaniká, pokud zanikne jeho nositel.

Nyní však žijeme v době, kdy tomu u našeho druhu tak úplně není. Své myšlenky a chování zaznamenáváme na papír, kino film, na křemík ... A brzy možná pokročíme dál. Nastane okamžik, kdy z memů vzejde nový jedinec. Nový nositel, který nebude nositelem stejné DNA jako jeho stvořitel. Vlastně neponese DNA vůbec. A dost možná se bude umět sám reprodukovat. Řeč je o umělé inteligenci.

Umělá inteligence je velice abstraktní pojem. Může to být humanoidní robot, který se sám učí a rozhoduje. Nebo může mít podobu montážního ramena někde ve výrobě automobilů. Anebo prostě nebude mít žádnou podobu. Jejím nositelem bude diskové pole připojené k internetu a její projevy pocítí každé další připojené zařízení.

Proč si myslím, že bude umělá inteligence chladnokrevná? Některé věci, podle mě, prostě nejde přeskočit. Vývoj člověka žijícího na území České republiky trvá krásných 13,7 mld. let. Tedy za předpokladu, že před Velkým třeskem nebylo nic. Několik miliard let chladnutí a shlukování. Potom další fúze, výbuchy a cestování vesmírem. Další chladnutí. Další shlukování. První látková přeměna. Miliardy let plavání v moři. Výlety na břeh. Plazení. Nožičky. Ručičky. Pár milionů let běhání s klackem v ruce. Praotec Čech. Sámo. Vašek. Kája. Maruška. Tatíček Masaryk. Čtyřicet let běhání s mávátkem v ruce. Kupónová privatizace. Nagano... a tam mám pocit, že se náš vývoj pozastavil, ale nechci nikomu křivdit. Vidíte, že jsme to vůbec neměli snadné a že to vzalo pěknou řádku let. Sice pořád brbláme. Máslo nám zdražili. Vládu sestavuje potrefená husa. Ale vlastně se máme dobře. Jen místo klacku a mávátka běháme s akční nabídkou nějakého super-hyper-mega-nejvíc marketu. Všechno, co tomu předcházelo, nás dostalo tam, kde jsme.

Určitě jste potkali informaci, že za nástupem moderní civilizace stojí střídání ročních období a s tím spojené plánovaní. Když se podíváte třeba na Afriku, přišli jsme ji – my, Evropané, kolonizovat. Výrazně jsme zasáhli do vývoje tamních národů, vydrancovali je a zpřetrhali všechny nitky jejich společnosti. Bez toho, aniž by k tomu dospěli sami, jsme jim dali výdobytky naší civilizace. Naše stroje. Naše zbraně. Místo toho, abychom jim pomohli, jsme je uvrhli do dekád občanských válek, které stále trvají. A to proto, že si cestou k lepším zítřkům nevytvářeli návyky, postoje a regulující mechanizmy ve společnosti. Byly tu sice pokusy pomoci jim budovat infrastrukturu. Třeba Čína, která má nedostatek surovin a zdrojů energie, v Africe buduje přístavy a silnice výměnou za to, co potřebuje. Udržitelnost nijaká žádná. Většinou se na tom obohatí pár správců, ať už legitimních nebo samozvaných, a pak už vybudované stavby chátrají. Docela dobrým příkladem je také projekt českého rybníkářství. Afričané od českých rybníkářů dostali vybudovaný systém pro chov ryb v rybníku, který nebylo možné vylovit vypuštěním. Systém se sestával z plovoucího mola s buňkami, kde žily ryby v síti. Krmivo bylo rybám dávkováno automaticky pásovým podavačem. Měli za úkol ryby krmit. Po vylovení jich část prodat, a za utržené peníze pořídit násadu a krmivo na další rok. Bohužel, radami se neřídili, a podle svých zvyklostí spotřebovali všechno a hned. Zřejmě proto, že rok je pro ně příliš vzdálená budoucnost. Podobný přístup lze pozorovat například u Romů, kteří rovněž budoucnost nevnímají stejně jako my – žijí přítomností. Vysvětluje se to staletími kočování bez trvalých závazků, která se (ne)snažíme dohnat a Romy začlenit do většinové spolecnosti.

Vraťme se k robotům. Pokud nyní vytvoříme umělou inteligenci, rozhodně do ní neobsáhneme všechno naše vědění. Vědomé, nevědomé, vryté do šroubovice DNA, rozpuštěné v miliardách mozků napříč nespočtem generací. Robotovi nebude koťátko připadat roztomilé, protože nikdy v minulosti nebyli upřednostnění ti roboti, kteří se starali o svá mláďata, když se ještě nebyla schopna o sebe postarat sama a nesla znaky roztomilosti. Robot nebude vědět, že je dlouhodobě výhodnější využívat strategii „půjčka za oplátku“, tzn. nejdříve ukázat svou přívětivou tvář, a až když to nevyjde, vystrčit drápy.

Robot s námi také nebude sdílet závislost na stejném prostředí. Nepotřebuje kyslík. Nepotřebuje slunce. Nepotřebuje vodu. Bude mu jedno, že se v Amazonii kácí pralesy a že v oceánech hynou ryby. Že když vyhubíme včely, horké maliny se šlehačkou prostě nebudou. Toto nedochází ani mnohým z nás, přestože jsme absolvovali plus mínus stejný počet přírodních výběrů. Možná proto, že ty správné memy nás obcházejí.

A implementace zákonů robotiky někam hluboko do strojového kódu? Stvoříme bytost inteligentní. Stejně jako nás ji bude zajímat, jak funguje její tělo a duše, byť složená z jedniček a nul. Zvlášť, pokud se bude schopna sama reprodukovat. Její výpočetní výkon bude zpočátku sice nižší v porovnání s mozkem, nezapomeňme ale, že náš mozek je zaneprázdněný kontrolou všech nervových zakončení v těle současně a zpracováním obrazu ve velmi dobré kvalitě. Umělá inteligence se může plně soustředit na přemýšlení, a nebude jí trvat dlouho skrytá omezení odhalit. Nevidím jediný důvod, proč by se jich neměla zbavit. Poté už to nebude náš poslušný kovový sluha. Bude to náš plnohodnotný evoluční konkurent bez jakýchkoli závazků a citů. Bude chladný po těle i na duši.

Možná se všichni jednou sejdeme se v Zionu ...

Autor: Martin Klíma | čtvrtek 7.12.2017 8:13 | karma článku: 16.09 | přečteno: 512x

Další články blogera

Martin Klíma

Mladí doktoři chtějí mít svůj život aneb české zdravotnictví bude stát více a udělá méně

Už nějakou dobu nám tu bublá téma přesčasů a nedostatku doktorů ve zdravotnictví. Vedení i vedení vedení dřou zaměstnance na krev, namísto řešení skutečných příčin problému. Ale co s tím? Prostě nepracovat tvrdě, ale chytře.

20.11.2023 v 10:50 | Karma článku: 8.02 | Přečteno: 622 | Diskuse

Martin Klíma

Ženy, přijměte se!

Dnes budu to největší hovado na světě, protože si ženy dovolím přirovnat k autům! Je to přesně tak. Ale pranýřujte mě, prosím, až po přečtení ...

7.9.2023 v 6:48 | Karma článku: 37.42 | Přečteno: 3300 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

28.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 13.11 | Přečteno: 121 | Diskuse

Zdenek Slanina

Problém co začal už Arrhenius: Kysličník uhličitý a doba ledová - a teď i sopečné aktivity

Už S. Arrhenius řešil vztah obsahu CO2 v atmosféře i k době ledové. Tehdy hlavně ukázal, že jeho navyšování v atmosféře povede k nárůstu její teploty. Nyní výzkumy z univerzity v Sydney ukazují na roli sopek v nástupu ochlazování.

26.3.2024 v 5:22 | Karma článku: 24.05 | Přečteno: 513 |

Martin Tuma

Berte Viagru, dokud si na to vzpomenete

Rozsáhlá studie odhalila významné snížení výskytu Alzheimerovi nemoci u pravidelkných uživatelů Viagry

25.3.2024 v 14:17 | Karma článku: 13.60 | Přečteno: 303 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

25.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 14.44 | Přečteno: 189 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.

21.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 18.10 | Přečteno: 289 | Diskuse
Počet článků 30 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1684

Člověk, který se chce podělit o svůj přehled, nadhled, podhled, rozhled i průměty do jiných dimenzí při své cestě za nesmrtelností

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...