Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Umělá inteligence bude nutně chladnokrevná

7. 12. 2017 8:13:00
Pokrok jde dál. Nekontrolovatelně. Výzkumníci se předbíhají v pokořování limitů. Komerční sféra jejich poznatky ochotně aplikuje. Kdo neinovuje, upadá v zapomnění.

V poslední době se často vynořují různá varování různých lidí před umělou inteligencí. U některých si nemůžeme být jistí, zda se nejedná pouze o část jejich marketingu – třeba u Elona Muska. Ale přidávají se i odborníci z řad vědců, kteří doufám vyházejí z faktů bez příměsi emocí. Něco na tom asi bude.

Jak jistě víte, jednotkou dědičné informace je gen. Je to taková ta kombinace nukleových bází, která říká, jestli budu mít oko modré nebo složené, ňadra, po kterých muži touží, nebo mi půjde učení apod. Potom jsou tu ještě memy. Nevím, kdo tento termín zavedl. Poprvé jsem se s ním setkal v knize Teorie sobeckého genu Richarda Dawkinse. Mem je jednotkou informace, kterou taky dědíme. Nikoli však během rozmnožování, ale takříkajíc ústní lidovou slovesností. Patří tam vzory chování, myšlenky, kulturní zvyklosti ... Nositelem nejsou buňky, ale jedinci – zástupci druhu. Mem tedy nutně nezaniká, pokud zanikne jeho nositel.

Nyní však žijeme v době, kdy tomu u našeho druhu tak úplně není. Své myšlenky a chování zaznamenáváme na papír, kino film, na křemík ... A brzy možná pokročíme dál. Nastane okamžik, kdy z memů vzejde nový jedinec. Nový nositel, který nebude nositelem stejné DNA jako jeho stvořitel. Vlastně neponese DNA vůbec. A dost možná se bude umět sám reprodukovat. Řeč je o umělé inteligenci.

Umělá inteligence je velice abstraktní pojem. Může to být humanoidní robot, který se sám učí a rozhoduje. Nebo může mít podobu montážního ramena někde ve výrobě automobilů. Anebo prostě nebude mít žádnou podobu. Jejím nositelem bude diskové pole připojené k internetu a její projevy pocítí každé další připojené zařízení.

Proč si myslím, že bude umělá inteligence chladnokrevná? Některé věci, podle mě, prostě nejde přeskočit. Vývoj člověka žijícího na území České republiky trvá krásných 13,7 mld. let. Tedy za předpokladu, že před Velkým třeskem nebylo nic. Několik miliard let chladnutí a shlukování. Potom další fúze, výbuchy a cestování vesmírem. Další chladnutí. Další shlukování. První látková přeměna. Miliardy let plavání v moři. Výlety na břeh. Plazení. Nožičky. Ručičky. Pár milionů let běhání s klackem v ruce. Praotec Čech. Sámo. Vašek. Kája. Maruška. Tatíček Masaryk. Čtyřicet let běhání s mávátkem v ruce. Kupónová privatizace. Nagano... a tam mám pocit, že se náš vývoj pozastavil, ale nechci nikomu křivdit. Vidíte, že jsme to vůbec neměli snadné a že to vzalo pěknou řádku let. Sice pořád brbláme. Máslo nám zdražili. Vládu sestavuje potrefená husa. Ale vlastně se máme dobře. Jen místo klacku a mávátka běháme s akční nabídkou nějakého super-hyper-mega-nejvíc marketu. Všechno, co tomu předcházelo, nás dostalo tam, kde jsme.

Určitě jste potkali informaci, že za nástupem moderní civilizace stojí střídání ročních období a s tím spojené plánovaní. Když se podíváte třeba na Afriku, přišli jsme ji – my, Evropané, kolonizovat. Výrazně jsme zasáhli do vývoje tamních národů, vydrancovali je a zpřetrhali všechny nitky jejich společnosti. Bez toho, aniž by k tomu dospěli sami, jsme jim dali výdobytky naší civilizace. Naše stroje. Naše zbraně. Místo toho, abychom jim pomohli, jsme je uvrhli do dekád občanských válek, které stále trvají. A to proto, že si cestou k lepším zítřkům nevytvářeli návyky, postoje a regulující mechanizmy ve společnosti. Byly tu sice pokusy pomoci jim budovat infrastrukturu. Třeba Čína, která má nedostatek surovin a zdrojů energie, v Africe buduje přístavy a silnice výměnou za to, co potřebuje. Udržitelnost nijaká žádná. Většinou se na tom obohatí pár správců, ať už legitimních nebo samozvaných, a pak už vybudované stavby chátrají. Docela dobrým příkladem je také projekt českého rybníkářství. Afričané od českých rybníkářů dostali vybudovaný systém pro chov ryb v rybníku, který nebylo možné vylovit vypuštěním. Systém se sestával z plovoucího mola s buňkami, kde žily ryby v síti. Krmivo bylo rybám dávkováno automaticky pásovým podavačem. Měli za úkol ryby krmit. Po vylovení jich část prodat, a za utržené peníze pořídit násadu a krmivo na další rok. Bohužel, radami se neřídili, a podle svých zvyklostí spotřebovali všechno a hned. Zřejmě proto, že rok je pro ně příliš vzdálená budoucnost. Podobný přístup lze pozorovat například u Romů, kteří rovněž budoucnost nevnímají stejně jako my – žijí přítomností. Vysvětluje se to staletími kočování bez trvalých závazků, která se (ne)snažíme dohnat a Romy začlenit do většinové spolecnosti.

Vraťme se k robotům. Pokud nyní vytvoříme umělou inteligenci, rozhodně do ní neobsáhneme všechno naše vědění. Vědomé, nevědomé, vryté do šroubovice DNA, rozpuštěné v miliardách mozků napříč nespočtem generací. Robotovi nebude koťátko připadat roztomilé, protože nikdy v minulosti nebyli upřednostnění ti roboti, kteří se starali o svá mláďata, když se ještě nebyla schopna o sebe postarat sama a nesla znaky roztomilosti. Robot nebude vědět, že je dlouhodobě výhodnější využívat strategii „půjčka za oplátku“, tzn. nejdříve ukázat svou přívětivou tvář, a až když to nevyjde, vystrčit drápy.

Robot s námi také nebude sdílet závislost na stejném prostředí. Nepotřebuje kyslík. Nepotřebuje slunce. Nepotřebuje vodu. Bude mu jedno, že se v Amazonii kácí pralesy a že v oceánech hynou ryby. Že když vyhubíme včely, horké maliny se šlehačkou prostě nebudou. Toto nedochází ani mnohým z nás, přestože jsme absolvovali plus mínus stejný počet přírodních výběrů. Možná proto, že ty správné memy nás obcházejí.

A implementace zákonů robotiky někam hluboko do strojového kódu? Stvoříme bytost inteligentní. Stejně jako nás ji bude zajímat, jak funguje její tělo a duše, byť složená z jedniček a nul. Zvlášť, pokud se bude schopna sama reprodukovat. Její výpočetní výkon bude zpočátku sice nižší v porovnání s mozkem, nezapomeňme ale, že náš mozek je zaneprázdněný kontrolou všech nervových zakončení v těle současně a zpracováním obrazu ve velmi dobré kvalitě. Umělá inteligence se může plně soustředit na přemýšlení, a nebude jí trvat dlouho skrytá omezení odhalit. Nevidím jediný důvod, proč by se jich neměla zbavit. Poté už to nebude náš poslušný kovový sluha. Bude to náš plnohodnotný evoluční konkurent bez jakýchkoli závazků a citů. Bude chladný po těle i na duši.

Možná se všichni jednou sejdeme se v Zionu ...

Autor: Martin Klíma | čtvrtek 7.12.2017 8:13 | karma článku: 12.66 | přečteno: 375x

Další články blogera

Martin Klíma

Je to tady jak u ****** a další hloupé fráze

Hádky. Nemám to rád. Fyzicky mi nedělají dobře. Sevře se mi žaludek, když slyším, že se do sebe někdo pustil. Připadám si jako zbitý pes. Prostě nic, o co by člověk stál. A ty argumenty, které padají ... Hanba mluvit.

7.7.2017 v 0:32 | Karma článku: 11.17 | Přečteno: 619 | Diskuse

Martin Klíma

Člověk je starý, když …

... už nechodí do školky, ale do školy. Když odejde na střední. Když je mu dvacet. Když vstoupí do manželství. Když je mu třicet. Když se odstěhují děti. Když jde do důchodu...

4.4.2017 v 20:45 | Karma článku: 33.75 | Přečteno: 2729 | Diskuse

Martin Klíma

EET volat domů

Dovolím si tvrdit, že je EET největší české téma všech zpravodajství od volby prezidenta. Kam se hrabe Čapí hnízdo. Není se čemu divit, když leze do osobní zóny tolika živnostníkům, a zprostředkovaně také nám všem.

5.12.2016 v 21:26 | Karma článku: 17.68 | Přečteno: 1141 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jan Fikáček

Perpetuum mobile objeveno, ale je trochu nepraktické

Je to překvapivé, ale přece jen jedno perpetuum mobile existuje, i když fyzika tvrdí opak. Už se tedy těšíte, na nekonečný přísun energie "zadarmo"? To se asi nepovede, neboť tohle perpetuum není lokální a snad ani fyzikální.

11.12.2017 v 9:04 | Karma článku: 12.71 | Přečteno: 617 | Diskuse

Dana Tenzler

Nebezpečný radioaktivní odpad nebo spíše cenná surovina?

To, co dnes někteří považují za nebezpečný odpad, může být cennou surovinou pro výrobu energie procesem, který zároveň odstraňuje vysokou aktivitu vyhořelých palivových článků. O tom, jak mizí strašák jaderné energetiky.

11.12.2017 v 8:00 | Karma článku: 25.49 | Přečteno: 428 | Diskuse

Karel Tejkal

Experimentální a historická věda

Kreacionisté mladé Země (dále jen kreacionisté) jsou nuceni odmítat veškeré vědecké poznatky týkající se minulosti, které jsou v rozporu s jejich pohádkou o dějinách vesmíru starého všehovšudy nějakých šest tisíciletí.

10.12.2017 v 22:12 | Karma článku: 7.79 | Přečteno: 200 | Diskuse

Michal Češek

Muži v ošetřovatelství - část 1: Úvod

Jev, kdy do ošetřovatelství přichází stále více mužů, je v posledních měsících a letech stále aktuálnější. Česko v tomhle směru zaostává, a bohužel k tomu nepřispívají vzdělávací instituce, autoři učebnic, ani samotné nemocnice.

10.12.2017 v 18:33 | Karma článku: 13.80 | Přečteno: 559 | Diskuse

Libor Čermák

Záhady mariánského zjevení v Guadalupe

Teď v adventním čase si připomínáme i jedno významné mariánské zjevení. Odehrálo se v roce 1531 poblíž mexického města Guadalupe, dnes součástí Mexico City. V souvislosti s tím bych chtěl poukázat i na další zvláštnosti.

10.12.2017 v 14:33 | Karma článku: 19.48 | Přečteno: 600 |
Počet článků 22 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1459
Člověk, který se chce podělit o svůj přehled, nadhled, podhled, rozhled i průměty do jiných dimenzí




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.